Lomnické suchary se vyrábí jako: Lomnické suchary cukrované, Lomnické suchary oříškové, Lomnické suchary mandlové, Lomnické suchary arašídové, Lomnické suchary Dia.

Historie proslulých lomnických sucharů říká za vše. Péct suchary na prodej byla totiž už počátkem 19. století na Lomnicku činnost poměrně běžná. Uváděné počty malých domácích výrobců se pohybují kolem dvaceti. Ostatně výrobna sucharů ve velkém byla v Lomnici nad Popelkou založena v roce 1810 a za nápadem stál proslulý cukrář Michal Jína. 

Suchary měly sloužit pro zpestření jídelníčku v chudých rodinách. Byl to dobře promyšlený marketingový tah. Uvědomme si, že do Lomnice chodili/jezdili nakupovat lidé z hor. Na „zejmu“ potřebovali hlavně trvanlivé potraviny – jak napadl sníh, už se do „kraje“ nedostali.

Jenže mistr Jína nespoléhal jen na to, že ho lidé najdou v Lomnici. Nebylo mu zatěžko za svými zákazníky chodit: s nůší na zádech zavážel, vlastně zanášel své suchary až do „Trauče“. Sám sobě dealerem.

Lomnický suchar byl doslova předurčen k tomu, aby si jej horalé koupili „do foroty“. Vydržel skoro rok, byl okamžitě při ruce. Cukrová vrstva rychle uspokojila „vopeslé“ chutě, nemusela se jich sníst hromada, vždyť „mlsnýmu stačí se voblíznout“.

Uvádí se, že suchary lidé nejraději jedli k bílé kávě. Inu, k čemu také jinému? Hrnec s černou „žitoukou“  stál na plotně celý den a kde byla ve stavení koza, nebylo o „krapet mlíka do kafete“ nouze.

Přesněji by ale mělo být řečeno, že si lidé v té bílé kávě suchar namáčeli. Aby změkl. On totiž takový dvakrát upečený suchar ukousne jen člověk s dobrými zuby a nedělejme si iluze o stavu chrupu obyvatel hor počátkem 19. století. Cukr ze sucharu také to „kafiště“ příjemně osladil

Malý slovníček podkrkonošsko-český

  • „Mlsnýmu stačí se voblíznout“ – Pro utišení mlských chutí stačí jen malý kousek něčeho dobrého
  • Do foroty – z německého  der Vorrat, zásoba, sklad
  • Do kafete – do kávy (míněna i žitovka, náhražka)
  • Do kraje – do rovinatých regionů pod Krkonošemi
  • Kafište – káva (míněna i žitovka, náhražka)
  • Krapet – troška
  • Trauč (Trautenbach) – Trutnov, okresní město v Krkonších
  • Vopeslý (opeslý) – rozmlsaný, vybíravý, mlsný
  • Zejma – zima
  • Žitouka – žitovka, náhražka pravé kávy z praženého žita, obvykle s přidáním cikorie, cikorky. Předchůdce průmyslově vyráběné směsi téhož – Melty.

Životní pouť lomnického sucharu

Od svého založení až do znárodnění v roce 1948 si firma svou originální a kvalitní produkcí získala mezinárodní věhlas a mezinárodní ocenění.

  • Mezi světovými válkami se suchary vyráběly z kanadské mouky. Měla vyšší obsah lepku než naše. Protože v tu dobu Jínova firma vyvážela své produkty do Ameriky, mouka se nakupovala při zpáteční cestě.
  • Výroba nebyla přerušena ani během druhé světové války: velká část sucharů šla na frontu.
  • Po znárodnění roce 1948 převzal výrobu národní podnik Lomnický průmysl trvanlivého pečiva a dětské výživy. Přes všechny změny si lomnické výrobky vedly dobře. V běžné obchodní síti však byly jen málokdy. Prodávaly se spíš ve vybraných prodejnách (Tuzex, ESO). Většina produkce byla totiž určena na export. 
  • Po listopadu 1989 byl podnik Čokoládovny privatizován společností Nestlé.

Konec lomnické výroby

V roce 1994 byly lomnické suchary vyřazeny z výrobního sortimentu. Na spadnutí bylo ovšem zavření celého provozu.

Už od podzimu 1998 se šířily zvěsti, že lomnické Čokoládovny končí. „Důvodem likvidace lomnického závodu byla nutnost převedení výroby do moderních nebo modernizovaných závodů se schopností se v budoucnu rozvíjet,“ uváděla společnost. Počítalo se, že k ukončení výroby dojde v prvních měsících roku 1999. Agónie však trvala víc než rok. V první březnovém týdnu roku 2000 vyšly z pecí lomnických Čokoládoven poslední výrobky. Mělo se zato, že skončila sto devadesátiletá tradice výroby kvalitního trvanlivého pečiva.

V regionálních Novinách Jičínska vyšel 11. března 2000 emotivní nekrolog za lomnickými suchary. “Po letech se historik zeptá, jak to bylo možné? Je otázkou, zda najde logickou odpověď.  Lomnické nádraží, které kdysi odesílalo sedm vagónů cukrovinek denně a v nedávné minulosti odesílalo alespoň osm vagónů týdně, smutně osiří a bude čekat na nějakého jiného výrobce, který by jeho služeb využíval. Dočká se?”

Suchar semper viva

V roce 2003 byla v lokálních i celostátních médiích zveřejněna zpráva, na kterou se čekalo: „Lomnice nad Popelkou/ Známé lomnické suchary se po letech znovu objeví na pultech obchodů. Jejich výrobu podle originálních receptur obnovuje společnost Tradiční lomnické suchary.“

EU: „Lomnické suchary jedině z Lomnice“

V roce 2007 Evropská unie rozhodla a potvrdila, že za pravé lomnické suchary lze považovat pouze ty, které se vyrábějí v Lomnici nad Popelkou a nejbližším okolí. Suchary získaly takzvané chráněné zeměpisné označení PGI (Protected Geographical Indication), které spolu s další známkou – tradiční zaručenou specialitou TSG (Traditional Speciality Guaranteed) – zajišťují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti a pro zákazníky je zárukou jedinečnosti.

Z čeho se vyrábí?

Lomnické suchary se vyrábí z pšeničné hladké mouky, rafinovaného cukru, ztuženého tuku, droždí, sušeného mléka a sušených vaječných žloutků, skořice, vanilky, pomerančové (citrónové) kůry a odhořčeného persika. Žloutky sušené lze nahradit v hodnotě sušiny čerstvými vaječnými žloutky. K jednotlivým typům se přidávají drcené lískové oříšky, mandle, arašídy. Dia suchary jsou bez příchutí a místo cukru obsahují sorbit.

Hotový výrobek musí při smyslovém posuzování vyhovovat těmto požadavkům:

Tvar – krajíčky o nejvyšší tloušťce 18 mm
Povrch – stejnoměrně cukrovaný
Barva – na lomu stejnoměrně zlatohnědá
Pórovitost – přiměřená, bez dutin, brousku a stop nepromíseného těsta
Textura – tvrdá, křehká, křupavá
Chuť a vůně – vlastní danému druhu s příchutí pomerančové (citrónové) kůry. Nesmí mít
příchuť připálenou, nahořklou, zatuchlou, ani jinou cizí příchuť nebo vůni.
Mikrobiologické vyšetření: Vzorky musí odpovídat platným zákonným požadavkům.
Fyzikální a chemické požadavky:
Vlhkost nejvýše 4% hmoto.
Sacharóza v sušině nejméně 33,5% hmoto.
Tuk v sušině nejméně 33,5% hmota.
Popel v sušině nejvýše 0,80% hmota.
„Písek“ v sušině nejvýše 0,10% hmota.
Kovy: arsen, kadmium, olovo, rtuť- musí odpovídat platným zákonným požadavkům.
Aflatoxin Bl, B2, Gl, G2 < 0,l|ig/kg

Lomnické suchary se vyrábějí v Lomnici nad Popelkou. Co takhle vyrazit na výlet a lomnické suchary ochutnat?

TIP na výlet: Cesta za originálními lomnickými suchary

Kde koupit lomnické suchary?

Kulturní a informační středisko Lomnice nad Popelkou

web a e-shop: http://www.shop.kislomnice.cz/

Husovo náměstí 4 – Zámek
512 51 Lomnice nad Popelkou

TIP: Máte to do Lomnice nad Popelkou daleko? Zkuste si je upést doma. Recept na domácí lomnické suchary

Foto: Snímek historického vlaku na lomnickém nádraží a městský znak pochází z městských webových stránek Lomnice nad Popelkou. Snímky vinět lomnických sucharů jsou ze serveru cesky-raj.info. Mapové podklady mapy.cz.

Sdílet a like it:
http://zkraju.cz/wp-content/uploads/Lomnicke-suchary-02.jpghttp://zkraju.cz/wp-content/uploads/Lomnicke-suchary-02-150x150.jpgMaková panenkaREGIONÁLNÍ VÝROBKYlomnice nad popelkou,lomnické suchary,lomnické suchary kde koupit,lomnické suchary prodej,mandlové sucharyLomnické suchary se vyrábí jako: Lomnické suchary cukrované, Lomnické suchary oříškové, Lomnické suchary mandlové, Lomnické suchary arašídové, Lomnické suchary Dia. Historie proslulých lomnických sucharů říká za vše. Péct suchary na prodej byla totiž už počátkem 19. století na Lomnicku činnost poměrně běžná. Uváděné počty malých domácích výrobců se pohybují kolem dvaceti. Ostatně...To nejlepší z regionů naší země