Co je Melta – žitovka nebo cikorka? • A když už o tom padla zmínka: Co je žitovka a co je cikorka? • Proč má Napoleon “prsty” i ve světovém vývoji kávovin. • Cukrovka a čekanka, to se dobře rýmuje, alespoň pro výrobce kávovin. • Jak pardubické Kávoviny předpovídaly počasí. • Není melta jako Melta, protože Melta je jenom jedna – od Francků, z Vitany, z Kávovin, ale stále ze stejné továrny v Pardubicích.

Z Melty se vaří melta

Třebaže se melta obecně říká jakékoliv „curifundě“, která nám při pití neutrhne srdce, protože je bez kofeinu, název jí dala Melta s velkým počátečním písmenem. Melta je tradiční „značková“ kávovina. Vyvážená směs ryze rostlinného složení, která se léta a léta vyrábí v Pardubicích, ve „fabrice“ založené roku 1896 Jindřichem Franckem coby továrna na kávové náhražky. Závod funguje dodnes jako akciová společnost Kávoviny. A jedině tento pokračovatel Franckovy výroby má právo používat pro kávovinovou směs název Melta. 

Hledání náhražky urychlil Napoleon

Uvádí se, že zvyk pít pravou zrnkovou kávu, tedy výluh z pražených semen kávovníku, v Čechách zavedli pánové známí z maturitních otázek – Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Lahodnou chuť, vůni a povzbudivé účinky kávy poznali na cestách v arabských zemích a Turecku. Kdo kávě přišel na chuť, chtěl ji pít znovu, stále.

Jenže pravá káva byla drahá. Nejen pro našince. V celé Evropě se hledaly náhražky, z nichž by se dal kávě podobný nápoj připravit. Dobře “vycházel” odvar z rozdrcených pražených zrn žita. Ale nebylo to stále „ono“.

Když ve Francii v polovině 18. století nastala z válečných důvodů Napoleonova blokáda anglického zboží ze zámoří a z trhu zmizela káva, hledání kávě podobnějších náhražek zintenzivnělo. A tehdy byly zjištěny chuťové vlastnosti praženého kořene čekanky obecné. Objev se rozšířil po Evropě. Podle latinského názvu Cichorium intybus se u nás praženému čekankovému kořenu začalo říkat cikorka.

První technologie zpracování čekanky

Rozřezané kořeny nekvetoucích rostlin se musely usušit, dále se mlely, prosévaly a ponechaly se určitou dobu fermentovat, teprve poté se plnily do balíčků v sypké formě nebo upravené do koleček či cihliček. Postupem doby se modernizovala jednoduchá zařízení cikorkáren.

Cikorka se v Čechách přidávala k žitovce

Cikorkový výluh měl nahořkle svíravou chuť, a to byl právě ten chuťový odstín, který odvaru z praženého žita chyběl. Na českém venkově se  žitovka (odvar z mletého žita) začala vařit s přídavkem cikorky.

  • Proto ve starých sadách zásobnic na suché vařivo figurují dózy jak na žito, tak na cikorku.

Obě suroviny byly levné. Cesta tehdejších kapitalistů byla logická: ne zdražit, když je poptávka, ale zvýšit produkci. Čekanka se začala pěstovat ve velkém. Ale ještě ne u nás. Na naše území se  zpočátku dovážela. Teprve s uvalením cla na dováženou čekanku se začala tato rostlina i u nás více pěstovat a dále zpracovávat.

ČTĚTE:  Pardubice: Tip na výlet do rodiště Melty. Pořád se tam něco děje

Johann Heinrich Franck

Johann Heinrich Franck (1792–1862), původně obchodník z německého Urachu, se během napoleonských válek seznámil na francouzském venkově s technologií výroby cikorky. V roce 1828 založil ve Vaihingenu drobnou cikorkárnu, která se stala natolik úspěšnou, že již za generace jeho synů spadaly pod firmu desítky závodů nejen v Německu, ale i ve Švýcarsku, Itálii, celé rakousko-uherské monarchii nebo USA. Jeden z největších stál od roku 1896 v Pardubicích.

Cukrovka + železnice = Pardubice

Synové německého velkopodnikatele Johanna Heinricha Francka, který se etabloval v oboru kávových náhražek, měli po smrti zakladatele firmy snahu expandovat do dalších evropských zemí. Východočeské Pardubice vyhodnotili coby ideální místo:

  1. Železniční spojení, nutné pro dovoz surovin a odvoz produktů, skýtal nově dostavěný uzel cest od východu a jihovýchodu na západ a severozápad, a dále na sever a jih země.
  2. Krom toho se Pardubice nacházely v úrodném Polabí, které prožívalo boom pěstování  cukrové řepy. Čekanka má stejné – tedy poměrně vysoké – nároky na pěstování právě tak jako cukrovka.
Sušárna čekanky v Bydžovské Lhotce.

Tak synové J. H. Francka v roce 1896 vybudovali v Pardubicích dodnes největší tovární areál tohoto typu na našem území.

Rodina Francků se rovněž zasloužila o pěstování a sušení čekanky v Čechách. Jestliže existoval zpracovatelský závod v Pardubicích, nebylo třeba velké diplomacie, aby se čekanka začala pěstovat v úrodném Polabí.

V roce 1908 pracovalo ve východních Čechách již asi 50 sušáren na čekanku.

„Bez mletí a míchání připravena k snídani“

Prapůvodně se v obchodech nabízela cikorka mastná neboli „špekovitá“, obohacená o glycerin, olej a sirup. Firma Jindřich Franck a synové v Pardubicích a v Chomutově začala vyrábět cikorku suchou, která na trhu převládla.

Franckova továrna, lidově „Franckovka“, neměla odbytové potíže. Firma se vyznačovala množstvím reklamních sloganů a hesel. Majitelé firmy totiž jako jedni z prvních pochopili význam a působivost dobré reklamy. Franckova továrna měla ze všech pardubických firem nejširší síť reklamy.

Nové slovo schváleno jazykovědci

V meziválečném období se v českém jazyce objevil nový termín – kávoviny. Výrobci kávovin si správnost pojmu potvrzovali u předních českých jazykovědců té doby v čele s profesorem Josefem Zubatým.

Už ne náhražka kávy, ale svébytná kávovina

“Franckovka” ovšem nevyráběla jen cikorku. Její portfólio obsahovalo množství produktů sloužících už ne jako náhražka kávy, ale jako samostatný druh – kávovina.

Nové slovo nahradilo v obchodní komunikaci i reklamě zdlouhavý opisný tvar pocházející z němčiny a zároveň podtrhlo určitou samostatnost této skupiny nápojů.

  1. Přestože kávoviny vznikaly primárně jako náhražky kávy, nemohly nikdy nahradit její základní vlastnost, a to její povzbudivé účinky.
  2. Naopak během staletého experimentování s různými výrobními postupy i plodinami se vyvinuly v samostatný druh nápoje, jehož hlavní charakteristikou byla jeho výživová hodnota.

Melta: Obilí, čekanka a cukrovka v ideálním poměru

Zejména válečná bída prvního světového konfliktu pozměnila dosavadní zvyky a tradice. V kávovinových směsích ubývalo pravé cikorky, kterou stále ve větší míře nahrazovala cukrová řepa. Zvýšený obsah této složky však v některých případech výrazně negativně ovlivňoval chuť kávoviny.

  • V Německu byl na konci první světové války pod označením Marskaffee připravován nápoj výhradně z řepy – „výživný, ale stěží poživatelný.“

V českém prostředí se za druhé světové války podařilo odborníkům z pardubické „Franckovky“ najít vyvážený poměr řepy ve směsi s cikorkou i praženým obilím. Výsledný výrobek pod označením Melta se stal na dlouhá desetiletí synonymem kvalitní české kávoviny.

ČTĚTE:  Jediná Melta je ta z Pardubic. A co všechno lze z Melty doma připravit?

Reminiscence: Jak „Kávoviny“ předpovídaly počasí

Pardubickou „Franckovku“ čekal po válce osud všech výrobních podniků – znárodnění. Výrobní program naštěstí zůstal v zásadě zachován. V první polovině padesátých let dostala továrna na tu dobu „sofistikovaný“ název Kávoviny. Poměrně rychle se ujal, a Kávoviny se říkalo i po sloučení s Vitanou Byšice, kdy byl pardubický závod na Vitanu přejmenován. Starší generace sice ještě říkala „Franckovka“, ale pro mladší byla Vitana Kávovinami.

Protože se pracovalo s původním zařízením, a na to, co fabriky vypouštějí do ovzduší se vůbec nedbalo, patřil odér pražených kávovinových surovin k zápachům, kterými byly Pardubice v době socialismu neblaze proslulé. Cestující při chůzi od vlakového nádraží nejdřív přidusilo Paramo, pak útrobami pohnuly lihovar s pivovarem. Na křižovatce u Domu služeb se zleva sirně hlásila Synthesia a zprava Kávoviny. Směrem na Skřivánek kávovinový odér houstl. Když před deštěm klesl tlak, „užila“ si také okolní města.

  • „Bude pršet, jsou cejtit Kávoviny,“ říkali Holičáci při převládajících západních větrech.
  • Vítr severní nosil vůni do Chrudimě.
  • A po Hradubické „chytaly“ (na střídačku s bližším Semtínem) pach Kávovin hradecké čtvrti Labská Kotlina, Třebeš a Moravské Předměstí.

To už je všechno dávno. Nová technologická zařízení, jimiž byly v devadesátých letech už zase Kávoviny vybaveny, žádné zplodiny a pachy nevypouštějí. Kávoviny už pardubický vzduch nijak nekazí. 

A obliba jejich „vlajkové lodi“ Melty – po letech mírné stagnace zájmu – v prvních dekádách nového milénia rapidně vzrostla. Pít v současné době Meltu, je dokonce „in“. 

Ochutnejte meltový dort – kompletní recept od Makové panenky

Zdroj a foto: S částečným využitím soukromého archivu aut. (mj. časopis BEVERAGE & GASTRO 2010, Jan Vtípil), fotky historických produktů a grafika továrny z webu společnosti Kávoviny a.s., foto sušárny čekanky z webu KHK, detail květu a kresba čekanky je ze serveru pixabay.com, mapové podklady mapy.cz. Ostatní fotky (mp).

https://zkraju.cz/wp-content/uploads/1_melta-800x600.jpghttps://zkraju.cz/wp-content/uploads/1_melta-150x150.jpgMaková panenkaREGIONÁLNÍ VÝROBKYkávoviny pardubice,melta,z čeho je meltaCo je Melta - žitovka nebo cikorka? • A když už o tom padla zmínka: Co je žitovka a co je cikorka? • Proč má Napoleon “prsty” i ve světovém vývoji kávovin. • Cukrovka a čekanka, to se dobře rýmuje, alespoň pro výrobce kávovin. • Jak pardubické Kávoviny předpovídaly počasí. • Není melta...Gastroturistický portál. To nejlepší z regionů naší země