Domácí ořechový likér s prostějovským základem
Domácí výroba sladkých likérů měla vždy postavení určité „nadstavby.“ Neměla ambice konkurovat profesionálním (ani neprofesionálním) palírnám. Domácí likéry popisuje už Magdalena D. Rettigová, která však jistě nebyla první, kdo se této „zábavě“ věnoval. Jako lihový základ domácích bylinných a ovocných likérů se v současné době z několika důvodů velmi často používá Hanácká vodka, kterou vyrábí Palírna U Zeleného stromu v Prostějově.
Palírna U Zeleného stromu
Historie výroby lihovin v Prostějově sahá až do 16. století. Roku 1518 udělil pán Vilém z Pernštejna právo vyrábět slad a pálit kořalku domu U Zeleného stromu, který se nacházel na náměstí, ve středu města.
„Likérka má ojedinělou historii, která začala již v roce 1518. S největší pravděpodobností v Evropě neexistuje palírna, která by měla delší příběh své existence. Palírna U Zeleného stromu je přímým nástupcem československých likérek Granette a Starorežná Prostějov,“ uvádí se.
Starorežná Prostějov
Roku 1948 byla palírna přejmenována na závod Starorežná Prostějov. Koncem 50. let se celá výroba přestěhovala do bývalého pivovaru Binko, kde se dosud nachází. V roce 1992 byl provoz privatizován, a to přímým prodejem komanditní společnosti „Starorežná Prostějov“, která dále pokračovala ve staleté tradici výroby lihovin.
Návrat k původnímu názvu
V roce 2011 se firma spojila s firmou Granette & Starorežná Distilleries a.s. a vznikl tak největší ryze český výrobce lihovin. V roce 2017 se firma vrátila k původnímu názvu Palírna U Zeleného stromu a.s. Je druhým největším výrobcem lihovin v České republice.
- Do výrobního portfolia firmy patří víc než stovka produktů. Nabízí mnoho oblíbených značek jako je Stará myslivecká, Starorežná, Klášterní tajemství či Hanácká vodka.
- Celý sortiment je uveden na oficiálních webových stránkách palírny
Exkurze ve výrobním podniku
Podnik pořádá exkurze, na kterých lze vidět stáčecí linku, část sklepů a historickou expozici. Návštěvník se dozví zajímavosti z historie i současnosti.
Otevírací doba: pondělí – pátek 08.00 – 13.00 hodin.
Exkurze: Pouze na objednávku. Nejvhodnější termín pro objednání je nejméně 1 týden před požadovanou exkurzí.
Časová náročnost: 1 hodina.
Zdroj a víc informací na: palirnauzelenehostromu.cz
Ořechový likér z vodky
Ořechový likér, zvaný též ořechovka, je jemná obvykle doma vyráběná lihovina sladké ořechové a mírně nahořklé chuti, kterou mu dodají nezralé plody ořešáku (vlašský ořech). Má temně hnědou barvu po ořechových slupkách.
Až do roku 2012 si k její výrobě spotřebitelé často kupovali konzumní líh. Líh pak ředili cukerným sirupem na 18 až 30 procent. Po „lihové aféře“ v roce 2012 se začala ponejvíc používat bezpečná vodka od prověřených producentů.
Na špici vodek pro domácí výrobu likérů (a to ne pouze ořechového) se dostala už tak populární Hanácká vodka z Prostějova. Vyhovuje chuťově, ale i příznivou cenou.
Od Jana do Jakuba (či Anny)
Výroba domácího ořechové likéru má v kalendářním roce poměrně přesně stanovený čas. K výrobě se používají nezralé vlašské ořechy, které ještě nemají zdřevnatělou skořápku. To bývá na přelomu června a července. Říká se, že „od svatého Jana do svatého Jakuba“ (někdy do svátku Anny). Proto má v ořechový likér někdy přízvisko „svatojánský“. Jenže v některých podnebních pásmech dozrávají ořechy později. Pak se uplatní fyzikální zkouška zralosti: ořech musí být měkký, aby se jím dalo propíchnout párátko nebo zápalka, a nebo se dají lehce rozkrojit ostrým nožem.
Postup domácí výroby ořechovky
Natrháme 20 kusů zelených ořechů. Ořechy dobře propereme, rozkrájíme na čtvrtky. Vložíme je do do větší sklenice nebo láhve (třeba PET). Přidáme k nim sedm až deset gramů celé skořice (jsou to asi dva celé kusy), ale rozlámeme ji na menší kousky, pět gramů hřebíčku, jeden rozkrájený citron (omytý kartáčkem), půl baličku sušené pomerančové kůry a pět kuliček pepře (černého nebo barevného). Dřív se doporučoval i puškvorec, ale ten je v přírodě chráněný, v lékárnách ho už neprodávají a jinde se nesnadno shání. Zalijeme vodkou a uložíme na vlahé místo. Třeba na okenní parapet.
Trpělivost likér ořechovku přináší
Po čtyřech až šesti týdnech (nějaký ten týdem navíc nevadí) naložené ořechy s ostatním přelijeme – scedíme do jiné nádoby, lahve. Třeba přes nálevku vyloženou mulem nebo filtračním papírem (čistý filtr do kávovaru). Mělo by vzniknou plus mínus stejné objemové množství macerátu, kolik jsme vlili vodky. Něco vsáklo do ořechů, šťáva z ořechů a citronu naopak trochu tekutiny pustila.
Uvaříme sirup. Na půl litru vodky počítejme asi 200 ml vody a 250 g krystalového nebo pískového cukru. Sirup necháme vychladnout a přilijeme k vodkovému macerátu. Uzavřeme a uložíme na klidné nepříliš chladné místo. Za dva tři měsíce můžeme (znovu přes filtr) stáhnout do menších lahví. Říká se, že je ořechovka ke konzumaci dobrá na Vánoce. Jiní domácí výrobci říkají, že až dvouleté zrání prospěje ořechovému likéru nejvíc.
Zeptáte se odborníků?
Když se někdo přihlásí k exkurzi v palírně U Zeleného stromu, anebo využije „dní otevřených dveří“, může se odborníků zeptat, co na domácí výrobu ovocných a bylinných likérů říkají oni. Dost možná někdo z papírny recept na ořechovku upřesní.
- Uvedený recept není jediný, existují různé lidové varianty tradičního likéru, který se podává jako digestiv.
Napsat komentář