Domažlické koláče: Voňavý sladký pozdrav z českého jihozápadu, z Chodska
Domažlické koláče, recept. • Co je pro domažlické koláče typické? • Tradiční chuť. • Poctivě zadělané a dobře vypracované těsto. • Štědré množství neošizeného „zdobení“ na povrchu koláče. •
Pravé domažlické koláče jsou báječným suvenýrem z Chodska. Domažlické koláče si také můžeme upéct doma. Stačí dodržet pevné zásady domácích „pekařek“ z Chodska, které říkají, že na koláčích se nesmí šetřit. A to se týká surovin i práce.
Co je domažlický koláč?
Domažlické koláče jsou jemné pečivo z tučnějšího kynutého těsta z pšeničné mouky. Mají okrouhlý tvar a jsou plněny jen svrchu:- tvarohem,
- makovou nádivkou,
- povidly.
- Jako u všech poctivých koláčů z českých, moravských a slezských regionů se při výrobě nesmí šetřit na surovinách a nesmí se šetřit vynaložená práce, a to zejména při zadělávání těsta. Protože kynuté těsto nefunguje jen jako „podložka“ náplní, ale je chutné samo o sobě.
- Právě tak platí, že když použijeme jiné základní suroviny, jejich množství nebo poměr, zhotovíme jiný výrobek.
Domažlické koláče, suroviny
- 400 g polohrubé výběrové mouky
- 100 g hladké mouky
- 1 čajová lžička soli
- citronová kůra ze 1/4 plodu
- muškátový oříšek
- 60 g rozpuštěného másla (nebo sádla),
- 65 g rozpuštěného tuku na pečení
- 125 g moučkového cukru
- 1 vanilkový cukr
- 0,01 l rumu + 50 ml smetany na okraje
- 3 žloutky
- 100 ml smetana
- + mléko podle potřeby (asi 100 ml)
- 100 ml vlažného mléka
- 42 g pekařského droždí (1 standardní kostka)
- 1/2 lžíce cukru krystalu
- 1/2 lžíce polohrubé mouky
Domažlické koláče: Příprava
Maková nádivka
- 1 hrnek máku – umlít
- 1 hrst hladké mouky
- ½ lžičku skořice
- cukr krystal podle chuti
- 1 vanilkový cukr
- trochu strouhané citronové kůry
- 500 ml mléka
- podle potřeby piškotové drobečky
Tvarohové mazání
- 500 g tvarohu
- Asi 200 g cukru
- 1 vejce
- 1 vanilková cukr
- kůra z ¼ citronu
- rum nebo rumová tresť
- 100 g rozinek
Zadělávání těsta na koláče je rutina
- Z vlažného mléka, 1/2 lžíce polohrubé mouky, 1/2 lžíce cukru a celé kostky droždí založím kvásek a nechám vzejít.
- Oba druhy mouky proseji do zadělávací mísy a promíchám se solí, cukrem, strouhanou citronovou kůrou a trochou strouhaného muškátové oříšku (asi na dvě špičky kulatého nože).
- Vliji vzešlý kvásek, tři žloutky, smetanu a rozpuštěný tuk.
- Hnětacími háky ručního (nebo stolního) hnětače začnu zpracovávat. Kdyby bylo těsto tuhé, po malých částech přikapávám mléko. Těsto musí být jemné, hladké, uvnitř sourodé, na povrchu lesklé. Práce s elektrickým přístrojem trvá asi 15 minut.
- Mísu přikryji čistou utěrkou a nechám asi 45 minut kynout.
- Pak těsto překlopím na pracovní plochu (ideální je nepřilnavá, nemusí se na ni – a tedy do těsta – dávat mouka). Rozříznu na dvě poloviny.
- Z jedné z nich nařežu 16 dílků.
- Pomastím pečicí plech. Z každého uříznutého dílku těsta vytvaruji malou kouličku.
- Položím na plech a dnem těžko sklenice vytvořím uprostřed plochý důlek.
Zdobení koláčů chce cit a pevnou ruku
Na střed koláčů lžicí položím kopeček tvarohu. Vychladlou makovou nádivku vložím do cukrářského sáčku se silnou trubičkou a vytvořím makový okolek. (Šikovné „zbobičky“ budou mít koláče vzhlednější, to je jisté.) S druhou polovinou těsta naložím stejně (na další plech). Nebo si práci usnadním a vytvořím jeden velký koláč. Dokonce si tu práci usnadním ještě víc – zbylým těstem vyložím kulatou formu. Je to sice „netradiční, nelidové, nechodské“, zato mám jistotu, že koláč udrží přesný tvar. Také velký koláč nejdřív natřu zbylým tvarohem a dozdobím makovou nádivkou. Estetika mne v tomto případě nijak netrápí. Ať vypadá náplň tak nebo tak, když se po upečení koláč nakrájí na dílky, vypadají vždy dobře, lákavě.Hojdydla povidla
- Poznámka: Vedle tvarohu a máku mají na českém domažlickém koláči být ještě „hojdydla, hojdydla německý povidla…“ Protože byly koláče na obrázku pečeny na přání osoby, kterou po povidlech pálí žáha, vypustila jsem třetí složku zdobení. To jen pro vysvětlení, proč tam ta opěvovaná povidla nejsou.
Milá Makovičko,
usoudil jsem, že ve svém věku (78) si mohu dovolit toto mírně familierní oslovení.
Jedním z mých koníčků je vaření a vše co se gastronomie týče. Nejde jen o koníčka, ale každodenní činnost. U nás jsem MasterChef já. Moje žena také vaří dobře, ale krom několika majsterštyků to dotáhla na pomocného kuchtíka k mé ruce, ale vynikajícího.
Jsem vyznavač klasické české kuchyně odchovaný M.J.Sandtnerovou, V.Vrabcem a mojí tetou Jindrou z Lysé nad Labem, která může za to, že jsem měl každé prázdniny věčně popálené prsty a jazyk.
Proč Vám píšu?
Když vymýšlím čím potěšit svou mlsnou hubu, zabrousím občas na internet a hledám inspiraci. Tak se stalo, že jsem narazil na 2 sympatické autorky – kuchařky, které se vymykají běžným, rádoby kuchařům, radilům a gastronomickým všeumělům. Na rozdíl od těchto, Maková Panenka a Florentýna Zatloukalová jsou dámy k zulíbání – (doslova). Nejen to, že publikují recepty jasně, srozumitelně a detailně, ale dokonale vysvětlí co se v daný okamžik s pokrmem děje, proč je nutné tam dát v pravý okamžik toto a ne ono. Vaše recepty nejsou jen stručným seznamem ingrediencí a stručným popisem. Člověk při čtení Vašich receptů slintá jako Pavlovův pes. Navíc Vaše recepty jsou perfektně vyfutrovány kvalifikovanými poznámkami o původu potravin a jejich názvů. Skvělé jsou Vaše odvolávky na bývalou ČSN, kde se dají někdy nalézt doslova klenoty.
Takže milá Makovičko, vězte, že Vás čtu rád, nejenom Vaše recepty, ale i Vaše mini příběhy. Píšete vtipně, jasně a čtivě. Občas si na webu vlezu do Vaší kuchyně a čtu si Vás jako beletrii. Hlavně, když to trochu přeženu a mám potíže zapnout džíny. Vždycky jsem si říkal, že Vám musím napsat, ale nikdy k tomu nedošlo. Až teď. Tak ještě jednou děkuji, ať vám nápady a humor v kuchyni vydrží.
Jaromír Špaček
Dobrý den, pane Jaromíre. Za Vaše psaní mohu jen poděkovat. A pozvat Vás i nadále nejen k sobě do kuchyně, ale na těchto stránkách i na pěkné výlety, na kterých pokaždé najdete i něco dobrého, co se vaří jinde, a co jsem vyzkoušela. Šťastnou cestu, dobrou chuť.
(A co se těch džínsů týká: Stačí očko z prádelní gumy. Nachystejte si je do té malé kapsičky u přední kapsy a po opulentním obědě gumu prusíkem zachyťte do knoflíkové dírky a knoflík zapněte do toho gumového očka. Jak myslíte, že to po obědě děláme my, ženské? ;=))) Děkuji ještě jednou a zdravím. M.P.