Žádná jiná importovaná a zdomácnělá zemědělská plodina u nás nemá tak přesný “životopis”, jako okurka. Ta má “rodný list” vystavený ve Znojmě-Louce roku 1572.

Jak okurka do Znojma přišla

Opat zdejšího kláštera Sebastian Freytag si nechal v roce 1572 přivézt z Uher semena okurek. Ne snad, aby zpestřil jídelníček řádovým bratřím, nýbrž coby možný lék proti moru, jak se uvádí.

Už se však neříká, zda okurka na mor zabrala. Asi moc ne. Zato zachutnala, takže nejspíš opravdu nakonec skončila v klášterní kuchyni. Slunečné klima, dostatek vody z Dyje do klášterního objektu dokonce kanálem svedené a úrodná půda. Okurkám se dařilo, a to tak, že se brzy začaly pěstovat i mimo klášterní zdi.

Háček to mělo. Ona je okurka dobrá zelenina, ale nevydrží. Znojemští nadbytek okurek prý nejdřív řešili nakládáním do soli (mléčně kvašené okurky) a do octa. Což tedy muselo být notně kyselé. Postupem času vyvinuli ředěný octový nálev, přislazený a ochucený kořením.

S vynálezem sterilace se otevřelo “pole neorané” – nové potravinářské odvětví – konzervárenství. V 19. století se pěstování okurek přesunulo ze zahrad na pole. Nově vznikající konzenvárenské podniky měly dostatečný přísun hlavní suroviny.

Proč zrovna kocour? Protože Felix

Koncem 19. století ve Znojmě založil octárnu a konzervánu Moritz Felix. Pětilitrové sklenice s černým kocourem Felixem na etiketě záhy dobyly celou Evropu.

Občas koluje vysvětlení, že: „Felix podle staré zvěsti byl jakýmsi patronem opilců. Když člověk ve sklepě přebral, objevil se na sudu kocour Felix a pijáka hlídal. Když skončil, vzal ho kocour za ruku a odvedl domů. V noci dokonce pijáka vodil ke hnojišti a ráno mu podával vyhlášené znojemské okurky jako lék proti kocovině.“

Ale realita byla zřejmě méně romantická – reklama. Celý svět znal hrdinu němého filmu a komiksů – kresleného černého kocoura Felixe, který se ve filmu objevil někdy v roce 1919. S Felixovou světovou popularitou se zřejmě “svezl” i znojemský “okurkářský” magnát. „Když Felix, tak přece Felix!“ Zapamatovatelné logo i maskot se samy nabízely.

ČTĚTE:  Znojemské vinobraní 2019

Viděno dnešníma očima to je pochopitelné. A jak pan továrník Felix řešil autorská práva, to byla jeho věc. Ostatně koncem 20. let se Felixova hvězda ztratila v záři ozvučených filmů Walta Disneyho s Mickey Mousem v hlavní roli.

Ze sklenic do plechovek a pak do světa

Uvádí se, že po první světové válce bylo ve Znojmě a okolí 52 podniků na konzervování okurek. Mnohé z nich “položila” hospodářská krize.

U Felixů ale “… zatím šlo všechno dobře a zdálo se, že nic nemůže ohrozit prosperitu firmy, ani spokojený život rodiny. Pětilitrové sklenice s naloženými okurkami putovaly prakticky do všech evropských zemí. Brzy se podle amerického vzoru začalo i s nakládáním do plechovek. Jedno však zůstávalo stejné: Firemní etiketa s černým kocourem Felixem,” píše se v rubrice Osobnosti regionu na webu znojemské knihovny. “Situace se začala měnit po roce 1933, kdy se v Německu chopili moci nacisté. Po anšlusu Rakouska nastal radikální zlom.” To už v čele firmy stál vnuk zakladatele Herbert Felix, syn Friedricha Felixe.

Čestný občan Herbert Felix

Herbert Felix se narodil v roce 1908 jako syn židovského podnikatele Friedricha Felixe, majitele konzervárny Löw a Felix, která se proslavila výrobou znojemských okurek s typickou nezaměnitelnou chutí.

V roce 1939 uprchl Felix před Hitlerem do Švédska, kde se stal zakladatelem moderního konzervárenství. V roce 1943 přenechal vedení podniku manželce a vstoupil do československé zahraniční armády v Anglii a zúčastnil se bojů v Normandii. Koncem války působil jako styčný důstojník mezi československou vládou a americkou armádou. Po válce pokračoval v zahraničí v podnikání až do roku 1964, kdy podnik prodal a odstěhoval se do švýcarské Ascony. Působil i jako expert OSN pro průmyslové využití zemědělských výrobků. Zemřel v Římě roku 1973.

  • Znojemští zastupitelé udělili v roce 2007 Herbertu Felixovi (1908 až 1973), který ve světě proslavil místní nakládané okurky, čestné občanství. Stalo se to na podnět znojemského okrašlovacího spolku

(ČTK, 2007)

Poválečná historie

Další osudy největší znojemské okurkárny jsou stručně nastíněny na webu společnosti Znojmia.

  • Po druhé světové válce byla řada okurkáren bez majitelů, proto byla vytvořena kolektivní národní správa ze zástupců tehdejších čtyř stran národní fronty. Z té později vzniklo družstvo Znojmia.
  • 1.1.1953 spojením závodů Fruta Znojmo, Miroslav a Jaroměřice vznikl samostatný národní podnik Znojemská Fruta.
  • 1.1. 1991 vznikl podnik Znojmia Znojmo. V roce 1994 byla založena státní akciová společnost, která byla v květnu 1995 privatizována v kuponové privatizaci.

Proč právě znojemské okurky?

Úspěch znojemských okurek byl před časem vysvětlován na agrárním portálu agris.cz: „Podle odborníků v potravinářství měly na znojemské okurky vliv klimatické a půdní podmínky a zároveň dlouholetá tradice konzervování. Nemalou roli hrál i specifický nálev. Znojemská okurka měla stabilní a vyrovnanou chuť od první až po poslední sklenici či plechovku v každé sezoně.“

Chuť znojemských okurek

Docílit takové chuti, jako mají znojemské okurky, je snem každé hospodyňky/hospodáře. Existuje mnoho receptů, které se tváří být „tím pravým – znojemským“. Některé z nich jsou uvedeny na webu makova-panenka.cz, v článku věnovaném zavařování okurek doma Zavařování okurek a 10+1 nálevů na okurky vč. láku na znojemské okurky

ČTĚTE:  Dovolená ve Znojmě: Město nabízí víc, než návštěvník čeká

Zdroje: S využitím informací Městské knihovny ve Znojmě, z oficiálních stránek města Znojma, ČTK a portálu agris.cz

Foto: Etikety s kocourem Felixem – stránky Městské knihovny Znojmo, okurky jsou ze serveru pixabay.com, ostatní fotky (mp)

https://zkraju.cz/wp-content/uploads/okurka_zkraju-800x600.jpghttps://zkraju.cz/wp-content/uploads/okurka_zkraju-150x150.jpgMaková panenkaREGIONÁLNÍ VÝROBKYhistorie znojemské okurky,jak na znojemské okurky,jak udělat znojemské okurky,nálev na znojemské okurky,okurky nakládačky,okurky rychlokvašky,recept na znojemské okurky,znojemské okurky,znojemské okurky klášter v louce,znojemské okurky kocour felix,znojemské okurky proč chutnají,znojemské okurky výroba,znojemské okurky znojmo,znojemský lák na okurky,znojmia,znojmoŽádná jiná importovaná a zdomácnělá zemědělská plodina u nás nemá tak přesný “životopis”, jako okurka. Ta má “rodný list” vystavený ve Znojmě-Louce roku 1572. Jak okurka do Znojma přišla Opat zdejšího kláštera Sebastian Freytag si nechal v roce 1572 přivézt z Uher semena okurek. Ne snad, aby zpestřil jídelníček řádovým bratřím, nýbrž coby možný...Gastroturistický portál. To nejlepší z regionů naší země