Co vidět, a co ochutnat, na Kladském pomezí (KHK)
Podkrkonoší. Možná by bylo přesnější použít výrazu „východočeské podhůří“. Protože kraj, o němž bude řeč, se nachází nejen pod Krkonošemi, ale i pod Jestřebími horami, Broumovskou vrchovinou, stolovými horami na Policku a dalšími útvary na česko–polském (kladském) pomezí. Vlivem základního školního vzdělání a všeobecného kulturního přehledu je většině obyvatel republiky tento region znám. Vždyť je to kraj Aloise Jiráska a Boženy Němcové, Karla Čapka, Josefa Škvoreckého. Nic nám nebrání vydat se po jejich stopách. A bude zajímavé, konfrontovat místa známá z jejich literárních děl se současností jednadvacátého století.
Severovýchod východních Čech
Českoskalicko není jen „Barunka“
Výlet je možno začít třeba v České Skalici. „Barunka“ zde chodila do školy a „Barunce“ je věnována expozice zdejšího muzea.
V současné době chtějí návštěvníci vidět i modernistickou vilu Čerych (architekt Otakar Novotný). V roce 2010 se v areálu vily natáčel film Odcházení, filmová prvotina Václava Havla. Mnozí snoubenci volí vilu Čerych k svatebnímu obřadu.
K novodobé historii patří i Skaličan, masokombinát fungující od roku 1974. V Zelené ulici 226 má Skaličan svou podnikovou prodejnu. Není na škodu se v ní zastavit.
Příjemnou procházkou po stinné cestě se turisté dostananou do Babiččina údolí, což je téměř „vlastenecká povinnost“. Jsou to ze Skalice necelé čtyři kilometry. Ratibořický zámek (kněžna Zaháňská s Hortensií), mlýn (pan otec), Škodovo sousoší babičky s dětmi, Staré Bělidlo, Viktorčin splav, zřícenina hradu Rýzmburku, a naopak rozhledna Žernov z roku 2014 – to jsou místa, jež lze srovnávat s novelou Babička, se známými filmovými lokacemi, ale především se současností, která místu neuškodila.
V České Skalici funguje na nádraží ČD půjčovna kol. Vypůjčený bicykl je možno vrátit v jiné stanici.
Roli Dobrušky hrálo Nové Město nad Metují
Jihovýchodně od České Skalice se rozkládá přehrada Rozkoš (kemp, koupání, surfing, rybaření) a přes vodu (JZ) Nové Město nad Metují. Známe? Známe z filmu. Tvůrci seriálu F. L. Věk mu přiřkli roli Dobrušky. Pod jeho renesanční podloubí umístili „krám“ Františkova otce. Novoměstský zámek se zahradou se ovšem „musí vidět“. Původně renesanční stavba byla na počátku 20. století upravena Dušanem Jurkovičem. Zámek je od roku 2008 chráněn jako národní kulturní památka.
Z Nového Města se lze vydat na turistický okruh přírodní rezervací Peklo ke stejnojmennému letovisku, které rovněž navrhl Dušan Jurkovič. Popis trasy je na webu města.
Náchod: Zámek a pevnost Dobrošov
Z Nového Města nad Metují to je jen kousek (10 km autem, 11 km na kole, 13 km pěšky) do Náchoda. Město se do literární historie zapsalo mimo jiné jako „Kostelec“ v dílech Josefa Škvoreckého.
Náchod, to je pro turisty především „Náchodský zámeček vrrršku kulatého“. Ale také výchozí místo na Dobrošov s dělostřeleckou tvrzí, jež byla páteří obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Od roku 1968 je v pevnosti expozice československého opevnění.
Náchodský pivovar vyrábí značku značku piva Primátor, a to piva tradiční, speciální a svrchně kvašená. Bylo by škoda být v regionu, a Primátora neochutnat.
Jiráskův Hronov
Deset kilometrů severně od Náchoda leží Hronov. Tady se narodil Alois Jirásek (rodný domek) a sem umístil svoje veledílo, kroniku U nás. Po dlouhá léta Hronov tímto eposem doslova žil. S odkazy na něj se turisté dodnes setkávají na každém kroku (Kalina, Justýnka, Šimůnek z uličky…) Také se zde narodili Josef a Helena Čapkovi (nejmladší Karel v nedalekých Malých Svatoňovicích).
Hronov je od roku 1933 tradiční mekkou ochotnického divadla. Ostatně, siluetu divadla (stojí na náměstí) má Hronov ve svém městském znaku. Svého času byl ve znaku Jiráskův domek.
V Hronově vyvěrají dva sirné prameny (v parku za Jiráskovým domkem).
V časti Velký Dřevíč je velmi slušný autokemp (ubytování v chatkách, karavanech nebo ve stanech).
Červený Kostelec s červeným kostelem
Když ze silnice 303 ve směru na Polsko odbočíme vlevo, dostaneme se do Červeného Kostelce (osm kilometrů autem i na kole). Po své svatbě zde rok žili novomanželé Němcovi. Kostel svateho Jakuba Většího je skutečně červený.
Ve městě se každé léto koná Mezinárodní folklórní festival (MFF), nejvýznamnější kulturní akce svého druhu v Královéhradeckém kraji.
Literární zajímavost: „V místech červenokosteleckého hřbitova byl symbolicky ponechán hrob bláznivé Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové. Pravým jménem Viktorka Židová byla nalezena mrtva v jeskyňce pod Žernovem. Po své smrti byla na obecní náklady pohřbena do společného hrobu pro chudé na červenokosteleckém hřbitově. Podle úmrtního listu zemřela ve věku 76 let sešlostí věkem,“ píše se na portálu www.hrady.cz.
Po červené značce se turisté dostanou k zřícenině hradu Vízmburku Tato kulturní památka je majetkem České republiky a její správu zajišťuje Národní památkový ústav. Údržby a konzervace ruin se ujal místní spolek.
Od 29. května 2021 je hrad poprvé ve své historii hrad zcela zpřístupněn veřejnosti.
Havlovice: Vodník je stále živý
Po značených cestách se turisté dostanou do Havlovic. Modrá značka dovede k „havlovické lávce“, což je pojem. Kdysi pod ní žil havlovický vodník, kterého měl v kartotéce svých pacientů doktor Čapek. Jeho syn Karel pak o vodníkovi psal (Pohádka vodnická). Vodník se sice na radu svého praktika odstěhoval někam do Piešťan (za horkými prameny), Havlovičtí z něho však udělali svůj neoficiální obecní atribut, či maskota. O havlovickém vodníkovi je zmínka v povídání o „krkonošském kyselu“, které se zde běžně vaří (doma i v restauracích). Víc o kyselu v samostatném článku Krkonošské kyselo.
Činný kamenolom U Devíti Křížů je paleontologická lokalita (nálezy dinosauřích stop).
Úhledná obec žije v současné době sportem. Ve středu vesnice byl vybudován moderní sportovní areál. Nachází se v něm minigolf, kurty na tenis a nohejbal, volejbalové kurty, stoly na stolní tenis, fotbalové hřiště a basketbalové hřiště. Každý rok se zde pořádá fotbalový turnaj Havlovický pohár, i za přítomnosti maskota vesnice – Vodníka.
- Čtyři kilometrů od Havlovic leží Úpice. Při troše štěstí je možno zde ochutnat „úpický / pavlišovský“ řízek.
„Hrdelní právo“ ve Stárkově každoročně vstupuje v platnost
Severozápadně od Hronova se téměř skrývá městečko Stárkov. Jeho historické jádro je památkovou zónou. Víc než 40 let pořádá město Stárkov dálkový pochod pro všechny generace – Katovská třicítka (i kratší trasy). Městečko totiž mívalo privilegium „hrdelního práva“.
Akci provází celodenní program (historické vojenské ukázky, ochotnické divadlo, hody, koncerty, tanec…) K ubytování účastníků slouží areál tábora Pod Vysákem. Pro jedinečnou atmosféru a dobrou organizaci je akce dobrým tipem na podzimní víkendový výlet.
„Do Ádru, nebo do Teplickejch?“
Asi nejznámější turisticko poznávací destinací v regionu jsou Teplicko-adršpašské skály. Obě skalní města (Teplické i Adršpašské) asi není třeba propagovat.
Snad jen poznámka: Případní zájemci o prohlídku musí počítat s polskými státními svátky. V tu dobu je oblast doslova přeplněna turisty z Polska, což se odráží na návštěvnickém komfortu. (Kolony aut, přeplněná parkovitě, davy lidí…)
Police nad Metují: Stěny, Ostaš a Merkur
Stejně krásné, ale pohybově pestřejší zážitky si odnesou návštěvníci Polických stěn, kde trávil svá chlapecká léta například výtvarník Jaroslav Weigel, jeden z prvních (a pak doživotních) členů Divadla Járy Cimrmana.
Polické stěny s kaplí Hvězdou (Kilián Ignác Dientzenhofer), vyhlíkami (Supí hnízdo), s Kovářovou roklí opředenou loupežnickými pověstmi překvapí svou malebností. Právě tak stolová hora Ostaš (skalní město), která dominuje Polici nad Metují. Kromě historické jádra, které je městskou památkovou zónou, zaujme návštěvníky Benediktinský klášter z roku 1213, a nebo Muzeum stavebnice Merkur.
Z hlediska gastronomického putování je třeba připomenout, že v Polici sídlí firma Pejskar. Společnost Pejskar spol. v Polici nad Metují patří k nejstarším výrobcům trvanlivých fermentovaných masných výrobků v České republice. Vždyť právě tady byl vyvinut jeden z prvních našich fermentovaných salámů, který byl na počest místa svého vzniku nazvaný Poličan. Ve svém portfoliu má firma i fermentované čajovky a métský salám.
Broumov: Klášter a olivětínské pivo
Na severu regionu se nachází Broumov. Benediktínský klášter ze seznamu národních kulturních památek České republiky známe například ze Strachova seriálu Ďáblova lest.
Pivo z klášterního pivovaru patří také k historii. Je zajímavé i tím, že si zachovalo nezměněnou dobrou chuť a kvalitu i přes celou socialistickou éru.
„Přijďte pobejt“.
Napsat komentář